Od koho

Z hlediska obecně platných předpisů je chovatelem vpodstatě každý, kdo má doma nějaké zvíře. Z hlediska kynologického je ovšem za chovatele považován držitel chovné feny v době vrhu, jehož chovatelská stanice byla řádně zaregistrována. V praxi lze chovatele rozdělit zhruba do třech skupin:

Do té první se zařazují majitelé, kteří odchovají jeden nebo dva vrhy a s chovem končí dříve, než nabudou alespoň základní praktické zkušenosti. Nad kvalitou jednotlivých spojení příliš neuvažují. Chtěli by sice odchovat pěkná štěňata, ale z časových či jiných důvodů chtějí krýt psem, který není příliš daleko. Nemají snahu získat nějaké vědomosti z oblasti psí reprodukce. Štěňatům se snaží věnovat tu nejlepší péči, ale často nevědí jak na to. Tento typ chovatelů asi neposune plemeno příliš kupředu, ale ani mu nijak neublíží.

Druhá kategorie by se spíše dala nazvat "množiteli". Jejich zájem je čistě ekonomický a dávají přednost množství před kvalitou. Snaží se odchovat za co nejmenších nákladů co nejvíce štěňat a ta pak prodat s maximálně možným ziskem. Jednotlivá plemena pro ně nejsou zajímavá pro své povahové a exteriérové vlastnosti. "Na dvoře" mívají to, co je módní a co se tedy dobře prodává. Výše uvedenému je podmíněna i volba chovných partnerů. Velkou bolestí takovýchto chovů bývá péče o štěňata a to zvláště v oblasti výživy.

Teprve třetí skupina v sobě zahrnuje to, co si většina z nás pod pojmem chovatelství představuje: poctivost, dlouhodobý zájem o plemeno, teoretické znalosti, ale i praktické zkušenosti. Chovatel hodný tohoto označení se snaží v rámci možností odchovat štěňata zdravá a co nejvíce vyhovující požadavkům standardu plemene a to po stránce povahy i exteriéru.